Dobrý den, asi neumím číst mezi řádky, ale hrdinka se jmenuje Jana? Myslím, že autorka zmiňuje jen jméno přítele - Jan. A co se týká vaší představy konce, tak nesouhlasím, bylo by to tuctové, televizní, takto je to originální a neočekávané. A závěrečný kontrast oproti tomu co hrdinka očekává (žádost o ruku), je skvělý, čištění bazénu by řešila většina mužů, úplně ho slyším, když to vyslovuje!

V povídce bylo přejanováno, tak jsem nabyl dojmu, že se musí jednat aspoň o dvě osoby. Ba ne, spletl jsem se, pak jsem si to uvědomil. Ale to přece není důležité. Já rozhodně neříkám, že povídka i závěr je špatný, ale představte si to: nazí, k sobě důvěrní, a do toho věta, jestli se jí může na něco zeptat!!! Jakoby snad nemohl, připouštěl si možnost, že odpoví ne. U někoho, komu dal růže. Tato opatrná otázka se přece klade někomu neznámému, málo přátelskému, s pochybnostmi o jeho vřelosti. Je fajn, že bojujete za autorku, škoda, že ta mlčí.

Dobrý den. Ačkoli zrovna já svými povídkami nikterak neoslňuji, myslím si, že otázka nahého Jana v bazéně, směřovaná k nahé Janě, takže se dá předpokládat i podstatná míra důvěrnosti, je šílená: Prý jestli se jí může na něco zeptat! 

Námět ani závěr není špatný, ale spíš jsem předpokládal, že poté, co Jana s námahou rozdá všechny růže, uleví se jí, ale pak v bazéně objeví rodorůžovou hladinu a vysmátého Jana, jak se mu povedlo dovést růžové překvapení až do konce. Ale jak říkám, je to věc názoru, věc autorství vyštudýrované povídkářky.