S velkýma musíte v květnu - povídka
„Chtěla bych si koupit plavky…“ rozhlížím se po obchodě plném podprsenek, pestrých plaveckých úborů, spodního prádla a košilek.
Prodavačka mne sjede vševidoucím pohledem: „S velkýma musíte chodit v květnu!“ zařve na celé patro obchodního domu, „Teď je půlka léta a už tu na vás nic nemám,“ pokračuje ve svém hlasitém monologu. Furt to tady lidem opakuje, tak už by to, sakra, mohli všichni vědět. Jenže já jsem tu poprvé, a tak se to ke mně o tom květnu nedoneslo. Nebo mám spíš dojem, že na mne nemají nic celoročně.
„Mám odejít?“ zeptám se na rovinu.
„Jakou máte velikost?“ zahartusí prodavačka a sundá si krejčovský metr z krku. Asi aby mi dala najevo, že na jakékoliv vytáčky nemám prostor.
„85F,“ odpovím a přemýšlím, jestli se napřímit nebo schoulit, abych je schovala.
„To teda nemáte,“ brumlá statná šedesátnice a už mi obtáčí metr přes prsa, „byste měla mít větší, určitě máte géčko,“ prohlásí rezolutně.
„Ale já mám tu velikost na sobě a sedí mi,“ bráním se.
Baba mi projede kostice se zručností lesbické celnice, „Hmm, hmm, máte pravdu, sedí. To je divný. Ale máte blbej střih, dělá vám je placatý,“ dodá ještě.
Slabší, nepřipravený jedinec by prchl, nebo se o to aspoň pokusil. Já byla rozhodnutá dostat své plavky stůj, co stůj, a o neotřelých praktikách místní prodavačky jsem věděla z vyprávění kamarádek. Jenže jedna věc je příběh a druhá setkání s realitou.
„Snad tu na mě něco najdete, ne?“ zkouším to.
„Najdu, ale tak jedny. Musíte chodit v květnu,“ zopakuje prodavačka.
„To jsem nevěděla a teď už to nedoženeme…“ zkouším ji obměkčit. Všude visí spousta plavek. Není možné, aby mi žádné nebyly…
Našla první kousek. Ono třeba nebude tak zle, říkám si.
„Zkuste je a uvidíme,“ prodavačka se mračí a upřeně se mi dívá na prsa. Doufám, že je to jen známka soustředění a nechce na mne vrhnout nějakou kletbu.
Zkouším si plavky, sedí perfektně a jsou i hezké. I když, možná, kdyby tam byla i nějaká růžová nebo třeba kytička…
„Ukažte, jak to vypadá,“ prodavačka odhrne závěs a kontroluje, jak mi sedí plavky, „Dobrý. Dělá vám je to lepší než ta vaše podprsenka z Litexu. Máte ji tam odtud, že jo?“
Kouknu do rohu kabinky, ale logo na podprsence není vidět. Zvednu ji a skutečně je tam napsáno Litex. „Jak to poznáte? Já si ani nepamatuju, co mám na sobě…“
„To vidím. Tyhle nemají švy tady po stranách. Neformují prsa. Potřebujete je zmenšit,“ durdí se prodavačka.
„Ale já mám svoje prsa ráda a nechci je zmenšit…“
„Všechny je potřebujeme zmenšit. Si vemte tričko přes ty plavky a uvidíte ten rozdíl,“ dívá se mna mne jako vítěz sázky, pak zatáhne a odejde.
Převleču si tričko přes zkoušené plavky. Moje prsa mají vyzývavý tvar dvou bojovníků v pozoru. Wow! Tak pověsti nelhaly, tahle ženská je metrnice, ale vybrat plavky umí.
„Zkuste si tuhle podprsenku, ať víte, o čem mluvím,“ podá mi do kabinky krajkový zázrak. Takovou jsem na sobě měla asi před třemi velikostmi, pomyslím si. Soukám se do ní - no jasně, tu neoblíknu. Prohlížím si ramínka. Pak mi dojde, že jsou utažená nadoraz, čehož jsme si ani jedna nevšimly. Když je povolím, jde podprsenka obléknout snadno. Perfektně sedí. A ty krajky!
„Tak co?“ prodavačka se mi nahrne do kabinky, „Ta sedí, viďte? No, jen si to tady musíte víc posunout,“ dodá a už se mi žene do košíčků.
„Já sama!“ odstrčím ji. Vypadá vykuleně. Fakt jí připadá normální sahat druhým na prsa? Mně teda ne. Prádlo vypadá úžasně – zvedlo mi prsa i sebevědomí, a to jsem ještě nevyšla ani z kabinky. Měla jsem sem zajít už dávno.
„No vidíte. To je paráda! Jsem vám to říkala,“ kasá se prodavačka, jakoby mi ta prsa držela ona osobně, „tak až našetříte, přijďte si jí koupit. Mám jich tu víc!“
„Našetříte?!“ Jak to ta ženská myslí? Je ta podprsenka snad zlatá? Co může stát prádlo v takovémhle obyčejném obchodě? „Kolik stojí ta podprsenka?“ trochu přestávám dýchat při představě, že právě objevený poklad, budu muset nechat v obchodě.
„Dva tisíce,“ prodavačka sleduje, co to se mnou udělá, „a máte tu ještě ty plavky,“ ukáže na krabičku u pokladny.
„Tak to, myslím, zvládnu,“ usměju se a vytáhnu kartu.
Prodavačka pookřeje: „A nechtěla byste ještě prima stahovací prádélko nebo tady mám moc hezká zeštíhlovací trička.“ Žena začne běhat po obchodě jako čiluška a nosit mi ramínka s věcmi z celého krámku: „Tohle vám bude perfektně sedět a udělá vám to prima figuru!“ Najednou je k nezastavení.
Připadám si jako Pretty Woman. Jen s tím rozdílem, že jí sluší všechno a na kreditce nemá mých usmolených pět tisíc pololetních odměn. Ale to prodavačce říkat nebudu. Užiju si tu chvíli, kdy mne má za milionářku: „A neříkala jste, že s velkýma musím chodit jen v květnu?“
Klára Dvořáková
Si to zařiďte... - povídka
Od kolika let může být dítě celý den doma samo? Nezapálí byt, nevytopí sousedy? Co dělat, když nemáte home office ani dovolenou...? Pracujete v továrně u pásu, tatínek nikde, jste na všechno sama a sousedka volá sociálku...
Klára Dvořáková
Pověsíš mi poličku? – povídka 15+
Přijel jsem za ní na chatu. Čekal jsem první sex, ale všechno je asi jinak... Co teď? Zdrhnout, máknout nebo ukecat?
Klára Dvořáková
Cizí náušnice - povídka
Našla náušnici v jeho špinavé košili. Manžel zapírá, ale ona má jasno - sekretářka útočí. Vyhodit či nevyhodit manžela z domu a ze života? Nebo se oba mýlí, a měli by začít bojovat proti společnému nepříteli?
Klára Dvořáková
Budeme si tykat? - povídka
„Co byste řekla, kdybych vás pozval na víno?“ „Že mám čtyři děti,“ odfrkne Karolína. Tohle už slyšela mockrát a její nacvičená věta vždycky zabere. „Chcete je vzít s sebou?“ podiví se muž.
Klára Dvořáková
Tak s touhle nikam nejdu! - povídka
Zpoza rohu vyjde blonďaté monstrum v červené péřovce a šine si to přímo ke mně. Ale to nemůže bejt ona. Že ne? „Ahoj!“ řekne ten parní stroj, „Ty jsi Tomáš, viď?“
Klára Dvořáková
Nikdy nejez cizí piknik! - povídka
Tmavý les, mýtinka a na ní opuštěná deka s piknikem... Kdyby jen tušily, co bude následovat, určitě by šly dál a nikdy neochutnaly...
Klára Dvořáková
Chlupatý tablety - povídka
Objednala si ty modrý kosočtverce. Stálo to takový prachy, a teď jí je celníci chtějí poslat do drtičky nebo co... Tomu se musí zabránit!
Klára Dvořáková
Zapomenout na včerejšek - povídka
Ráno se probudí nahý v hotelovém pokoji, kam se určitě nezapsal. Z koupelny slyší téct vodu a ... Ne, to není možné! Že by tam někdo zpíval?
Klára Dvořáková
Kdo se stěhuje? - povídka
U branky jejich rodinného domku zvoní stěhováci. Ale tady se přece nikdo nestěhuje! Nebo ano? A proč jí o tom nikdo neřekl?
Klára Dvořáková
Perfektní vánoční dárek - povídka
Jejich první společné Vánoce. Měl to vymyšlený. Do detailu. Teď spí u kámoše na karimatce a ani neví, jak se tam dostal...
Klára Dvořáková
Má nevěrná Věra - povídka
Kdyby mi ještě ten čtvrtek ráno kdokoliv jen naznačil, že mi manželka Věra bude nevěrná, nejdřív bych se zasmál a pak mu rozbil hubu.
Klára Dvořáková
Sexy za pár dní - povídka
„Jsem sexy, jsem sexy, jsem sexy... Vážně mi to opakování pomůže, abych si víc věřila?“ vyslovím své pochybnosti nahlas. „Ale jistě... Uvidíte, že z vás těch pár slov udělá novou ženu,“ lektor se tváří přesvědčivě.
Klára Dvořáková
Dnes přicházím naposledy - povídka
Jednou za rok mají tajnou schůzku v hotelu. Objetí, šampaňské, tanec. Žádné sliby, žádné zítra... Ale co když je to dnes opravdu naposledy?
Klára Dvořáková
Tantrická bestie - povídka pro dospělé
Silvie ví, že se dnes musí s někým vyspat - jinak zešílí. Nahromaděná sexuální energie z tantrického kurzu dosáhla svého vrcholu. Už tak dost zoufalá situace je o to horší, že si nemá z čeho vybírat...
Klára Dvořáková
Kdo přežije očistu? - povídka
Na detoxikační víkendy jezděte výhradně bez manžela. Že to děláte pro něj? Skutečně? A víte, co s ním provedou jáhly a sklenička rozmixovaných kopřiv na lačno?
Klára Dvořáková
Tohle jsem si neměl přát! - povídka
Pozor na to, co si přejete. Mohlo by se vám to splnit jinak, než bylo v plánu... Třeba v podobě nahé dívky čekající uprostřed lesní cesty...
Klára Dvořáková
Dietní bůček pro Pepana - legrácka
Přišlo jaro a Pepa se rozhodl zhubnout. Proč manželka nechce rozumět jeho dietním plánům a má spoustu zbytečných keců?;)
Klára Dvořáková
Proč tak blbě čumí? - povídka
Co dělá puberťák v dámských sprchách?! Šmíruje? Jedna situce, tři ženy a čtyři zcela rozdílné pohledy na věc...
Klára Dvořáková
Nikdy se jí nevzdám - povídka
Petr má milenku a jeho žena to ví. Snaží se jej, co nejvíce držet doma a čeká, až mu to dojde a kajícně se vrátí, kam patří. Je to blbost nebo ďábeský plán?
Klára Dvořáková
Řízek pro Yettiho - povídka
Že Yetti neexistuje? Že chybí důkazy? Já ho potkala. Fakt! Stačilo si vzít baťoh s pořádnou svačinou a vyrazit sama na běžky. Nejradši má řízky, ale nepohrdne ani tatrankou...
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1621x
Každý čtvrtek najdete nový příběh o nás všech, kteří nejsme vždy tak ÚŽASNÍ, jak bychom si právě přáli, na mém blogu:
WWW.OLIVIE-UZASNA.CZ
Z těch nejlepších povídek jsem letos dala dohromady už druhou knížku s názvem A co když je to LÁSKA?
Nepíšu sem moc často, ale i tak jsem od vás letos získala 5. místo v anketě Bloger roku 2017. Děkuji!
Novinky můžete sledovat na Facebooku: www.facebook.com/ouzasna/
Děkuji vám všem za případnou podporu. Velice si jí vážím.