Řekni to zrcadlu - povídka
Žádná se nehlásí. Jako vždycky. Nemá smysl otálet. U tohohle může jen hádat, jak která zareaguje. Vždycky ji někdo překvapí.
„Lenko, pojďte,“ lektorka vybere jednu z žen a dovede ji před velké zrcadlo: „Tady se postavte a řekněte: Jsem krásná a zdravá. Mám se moc ráda,“.
„To nejde.., to je blbý..,“ chabě se brání Lenka.
„Všechno je v pořádku. Nebojte. Vyzkoušíme si to všechny.“ Lektorka si stoupne před zrcadlo místo Lenky, podívá se na sebe a řekne: „Jsem krásná a zdravá. Mám se moc ráda.“
Dívá se sama sobě do očí. Všechny vidí, jak se celá narovná, zdvihne hlavu a usměje se. Ještě s tím úsměvem na rtech se otočí zpět k ostatním.
„Přesně takhle. Nic to není, uvidíte,“ vrátí před zrcadlo Lenku. Ta je viditelně nesvá. Jako by se bála na sebe jen podívat.
„Zkuste to. Podívejte se na sebe a řekněte: Jsem krásná a zdravá. Mám se moc ráda,“ napovídá Lence lektorka.
„Vám se to říká snadno. Vy taková jste!“ Lenka zvedne hlavu a zadívá se na chvíli do zrcadla. Pak se ohlédne na ostatní. Všechny ji se zájmem pozorují. Vůbec jí to nezávidí. Za chvíli tam budou stát ony. Dívat se na své pohublé postavy, kruhy pod očima, propadlé tváře a cizí vlasy. Ostatní to pravděpodobně ani nepoznají, ale ony to vědí. A to stačí. Nejsou to jejich vlasy. Jejich chlouba. Stejně jako to, co schovávají v podprsence, není tak úplně jejich. I když některé už mají po modelaci a už ani nemusí nosit protetickou podprsenku.
Ne, není to vidět, a i ty kruhy pod očima se dají skrýt pod make-upem, přílišná hubenost pod oblečením. Jenže. Ony to vědí. A možná právě proto, to vzdaly. Utápí se ve smutku a vzpomínají na časy před tím. Před ní. Než přišla, nepozvaná a změnila jim životy.
„No, tak, Lenko, zkus to!“ lektorka se povzbudivě usmívá, „Není to tak těžké, jak to vypadá.“
Lenka vrátí svůj pohled k zrcadlu. Ruce podél těla zatne do pěstiček. Nadechne se. Zkouší vydat zvuk, ale nejde to. V místnosti by špendlík, spadnout na zem, způsobil neuvěřitelný hluk. Lenka těžce vydechne, ale nepromluví. Pak se z hloučku ozve: „Lenko, ty jsi krásná a zdravá!“
Lenka se otočí. Ví, která to byla – Věrka. Znají se teprve pár měsíců, ale nemoc je spojila tak, jak to umí jen společně prožité neštěstí. Rozhodne se. Hluboký nádech: „Jsem krásná a zdravá. Mám se moc ráda...,“ poslední slabika skončí rozpuštěná ve vzlyku. Lenka schová hlavu v dlaních. Lektorka ji obejme. „To půjde. Už teď jsi to dokázala. Jsi moc statečná.“
Pak se otočí do sálu: „Kdo půjde další?“
Nikomu se nechce. Teď to vypadá ještě těžší než před tím.
„Věrko, pojď,“ vyzve lektorka Lenčinu nápovědu.
„Já jdu! Ať to mám za sebou,“ ozve se Jana – šašek skupiny. Stoupne si před zrcadlo, zatváří se jako vzdorovité dítě, co plní zdánlivě nesmyslný úkol paní učitelky a spustí: „Jsem krásná, zdravá a to…co bylo to třetí? Jo, a mááááám se rááááááda.“ Jana už se nedívá do zrcadla, ale na holky. Očekává jejich smích. Pár se jich skutečně ozve, ale o dost méně, než by čekala.
„Tak to nebylo úplně ono, Jani, ale příště už to bude určitě lepší. Každý máme svůj únik,“ lektorka vezme Janu kolem ramen a dovede ji zpět ke skupině.
„Tak Věrko, jsi na řadě,“ povzbudivě se usměje na ženu s bledou pletí a ošklivou parukou. Instruktorka ví, že Věra odmítla další operaci, a tak je její hrudník chlapecky prázdný. Ví také, že Věrka je statečná a že to jen nehraje. Porvala se s nemocí i s následky chemoterapie. Nebýt toho, že se s ní, hned po léčbě, rozvedl manžel, vůbec by chodit do skupiny nepotřebovala. Ale zradu manžela už k tomu ostatnímu prostě neunesla.
Lektorka se dívá na Věrku, která už mezi tím došla k zrcadlu. Stoupla si proti němu jako bojovník hledící do očí nepřítele. Mírně rozkročené nohy, ruce v pěst. Jestli se ten druhý pohne, ruka vypálí a srovná protivníka se zemí. Na rozdíl od ostatních, se dívá přímo před sebe. Vyčkává. Jako by se do hladiny zrcadla chtěla vpít, anebo do něj vstoupit.
„Věrko, to jsi ty,“ řekne lektorka a obejme ji kolem ramen, „ne, tvůj nepřítel.“
Několik žen se zasměje, ale hned se zase vzpamatují. Věrku mají rády. Je to jejich velký vzor. To, jak se dokázala sama poprat se životem a nemocí, jim imponuje. Mnohé to tak nezvládly ani s podporou celé rodiny.
Věrka se nadechne. Podívá se odhodlaně do očí v zrcadle: „Jsem zdravá a krásná. Mám se ráda.“ Celá se uvolní. Stále hledí do zrcadla na svůj odraz.
Ženy v místnosti zajásají. Věrka to dokázala! Do okna vedle zrcadla zasvítí slunce a jeho paprsky zamíří přímo na Věrku. Najednou se celá koupe v jeho svitu. Pleť se rozzáří, vlasy ožijí a hruď se zvedne naplněná vzduchem. Všechny ženy zmlknou. Teď je Věrka doopravdy krásná.
xxxxxxxxxx
Říjen je měsícem boje proti rakovině prsu, proto tuto povídku věnuji všem ženám, které přišly s touto nemocí do styku a nevzdaly to.
Klára Dvořáková
Si to zařiďte... - povídka
Od kolika let může být dítě celý den doma samo? Nezapálí byt, nevytopí sousedy? Co dělat, když nemáte home office ani dovolenou...? Pracujete v továrně u pásu, tatínek nikde, jste na všechno sama a sousedka volá sociálku...
Klára Dvořáková
Pověsíš mi poličku? – povídka 15+
Přijel jsem za ní na chatu. Čekal jsem první sex, ale všechno je asi jinak... Co teď? Zdrhnout, máknout nebo ukecat?
Klára Dvořáková
Cizí náušnice - povídka
Našla náušnici v jeho špinavé košili. Manžel zapírá, ale ona má jasno - sekretářka útočí. Vyhodit či nevyhodit manžela z domu a ze života? Nebo se oba mýlí, a měli by začít bojovat proti společnému nepříteli?
Klára Dvořáková
Budeme si tykat? - povídka
„Co byste řekla, kdybych vás pozval na víno?“ „Že mám čtyři děti,“ odfrkne Karolína. Tohle už slyšela mockrát a její nacvičená věta vždycky zabere. „Chcete je vzít s sebou?“ podiví se muž.
Klára Dvořáková
Tak s touhle nikam nejdu! - povídka
Zpoza rohu vyjde blonďaté monstrum v červené péřovce a šine si to přímo ke mně. Ale to nemůže bejt ona. Že ne? „Ahoj!“ řekne ten parní stroj, „Ty jsi Tomáš, viď?“
Klára Dvořáková
Nikdy nejez cizí piknik! - povídka
Tmavý les, mýtinka a na ní opuštěná deka s piknikem... Kdyby jen tušily, co bude následovat, určitě by šly dál a nikdy neochutnaly...
Klára Dvořáková
Chlupatý tablety - povídka
Objednala si ty modrý kosočtverce. Stálo to takový prachy, a teď jí je celníci chtějí poslat do drtičky nebo co... Tomu se musí zabránit!
Klára Dvořáková
Zapomenout na včerejšek - povídka
Ráno se probudí nahý v hotelovém pokoji, kam se určitě nezapsal. Z koupelny slyší téct vodu a ... Ne, to není možné! Že by tam někdo zpíval?
Klára Dvořáková
Kdo se stěhuje? - povídka
U branky jejich rodinného domku zvoní stěhováci. Ale tady se přece nikdo nestěhuje! Nebo ano? A proč jí o tom nikdo neřekl?
Klára Dvořáková
Perfektní vánoční dárek - povídka
Jejich první společné Vánoce. Měl to vymyšlený. Do detailu. Teď spí u kámoše na karimatce a ani neví, jak se tam dostal...
Klára Dvořáková
Má nevěrná Věra - povídka
Kdyby mi ještě ten čtvrtek ráno kdokoliv jen naznačil, že mi manželka Věra bude nevěrná, nejdřív bych se zasmál a pak mu rozbil hubu.
Klára Dvořáková
Sexy za pár dní - povídka
„Jsem sexy, jsem sexy, jsem sexy... Vážně mi to opakování pomůže, abych si víc věřila?“ vyslovím své pochybnosti nahlas. „Ale jistě... Uvidíte, že z vás těch pár slov udělá novou ženu,“ lektor se tváří přesvědčivě.
Klára Dvořáková
Dnes přicházím naposledy - povídka
Jednou za rok mají tajnou schůzku v hotelu. Objetí, šampaňské, tanec. Žádné sliby, žádné zítra... Ale co když je to dnes opravdu naposledy?
Klára Dvořáková
Tantrická bestie - povídka pro dospělé
Silvie ví, že se dnes musí s někým vyspat - jinak zešílí. Nahromaděná sexuální energie z tantrického kurzu dosáhla svého vrcholu. Už tak dost zoufalá situace je o to horší, že si nemá z čeho vybírat...
Klára Dvořáková
Kdo přežije očistu? - povídka
Na detoxikační víkendy jezděte výhradně bez manžela. Že to děláte pro něj? Skutečně? A víte, co s ním provedou jáhly a sklenička rozmixovaných kopřiv na lačno?
Klára Dvořáková
Tohle jsem si neměl přát! - povídka
Pozor na to, co si přejete. Mohlo by se vám to splnit jinak, než bylo v plánu... Třeba v podobě nahé dívky čekající uprostřed lesní cesty...
Klára Dvořáková
Dietní bůček pro Pepana - legrácka
Přišlo jaro a Pepa se rozhodl zhubnout. Proč manželka nechce rozumět jeho dietním plánům a má spoustu zbytečných keců?;)
Klára Dvořáková
Proč tak blbě čumí? - povídka
Co dělá puberťák v dámských sprchách?! Šmíruje? Jedna situce, tři ženy a čtyři zcela rozdílné pohledy na věc...
Klára Dvořáková
Nikdy se jí nevzdám - povídka
Petr má milenku a jeho žena to ví. Snaží se jej, co nejvíce držet doma a čeká, až mu to dojde a kajícně se vrátí, kam patří. Je to blbost nebo ďábeský plán?
Klára Dvořáková
Řízek pro Yettiho - povídka
Že Yetti neexistuje? Že chybí důkazy? Já ho potkala. Fakt! Stačilo si vzít baťoh s pořádnou svačinou a vyrazit sama na běžky. Nejradši má řízky, ale nepohrdne ani tatrankou...
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1621x
Každý čtvrtek najdete nový příběh o nás všech, kteří nejsme vždy tak ÚŽASNÍ, jak bychom si právě přáli, na mém blogu:
WWW.OLIVIE-UZASNA.CZ
Z těch nejlepších povídek jsem letos dala dohromady už druhou knížku s názvem A co když je to LÁSKA?
Nepíšu sem moc často, ale i tak jsem od vás letos získala 5. místo v anketě Bloger roku 2017. Děkuji!
Novinky můžete sledovat na Facebooku: www.facebook.com/ouzasna/
Děkuji vám všem za případnou podporu. Velice si jí vážím.