Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Toho pána já neznám - povídka

7. 10. 2016 8:05:00
„Podívej se, jak je nemožná!“ Jarda mocně popotáhl z cigarety a kouř vydechl směrem k rudé, zpocené Iloně, visící na provazové lávce mezi stromy. Ilona vypadá, že bojuje o holý život.

Původně měla jít poskytovat oporu malé Lucce. Záhy se však ukázalo, že Lucka, i přes obavy organizátorů, žádnou pomoc nepotřebuje a pohybuje se po lanové dráze s lehkostí sedmileté holčičky, chodící 2x týdně na gymnastiku.

Zatím její máma Ilona se křečovitě drží provazů, až jí bělají klouby na rukou a pomalu – krok sun krok se lopotí, aby alespoň jakž takž malou Lucku vůbec dohnala.

„Se podívej, jak se na tom kynklá...,“ přisadí si Jarda.

„A proč jsi nešel ty?“ v Markétině hlasu zazněl úšklebek. Má Jardy a těch jeho frajeřinek plné zuby.

„Se tady nebudu ztrapňovat. Nejsem malej, ani blbej...“

„A jí se směješ? Náhodou je dobrá.“

„Dobrá? Vypadá jako rudej vepř v provazech...“ Jarda se chechtá svému vtipu sám.

„Seš fakt hnusnej! Jak tohle můžeš říct o svý ženě?“ Markéta se opovržlivě dívá na životního partnera své kamarádky. Taková prima holka a tenhle arogantní blbeček. Měla by tu lemru vyhodit, ale Ilona ne. Místo toho je to samé Jaroušek tohle, Jaroušek tamhle...

A on jen chlastá pivo a kouří jednu za druhou. Za Iloniny peníze, protože na práci ani nesáhne. Když není v hospodě, sedí doma u bedny. Dnes šel s nimi jen proto, že malá Lucka má narozeniny a Ilona trvala na "rodinném dni".

„Tak se nerozčiluj, Markétko!“ Protáhne Jarda smířlivě a nakloní se k ní blíž: „Nesluší ti to..“. Jarda dýchne na Markétu směs piva a cigaretového kouře a jakoby mimochodem ji u toho poplácává po stehně přikrytém jen tenkou látkou letních šatů. „Vždyť víš, že jsem si ji nikdy nevzal a nikdy nevezmu. Já jsem na hezký holky,“ vyzývavě při tom mrká na Markétu.

Markéta se štítivě odtáhne a shodí jeho ruku ze své nohy.

„Tak se k ní aspoň tak ošklivě nechovej. Lucinka je i tvoje. A mohl bys jí občas s něčím pomoct.“ Markétě už je to jedno. Má toho chlapa skutečně dost a nemá chuť si tu na něco hrát.

Pivem posilněný Jarda se jen tak nedá, ruku jí na nohu vrátí, tentokrát ji dá blíže k jejímu klínu. Markéta ji znovu odstrčí a zprudka si stoupne.

„Tsss...ňáká chytrá, ne? Chová se jak netýkavka a bude mi tu kázat!“ Jarda se stáhne a zhluboka si přihne z kelímku s pivem: „Musim si pro nový...“ zamumlá a vrávoravě se zvedne. Chvíli hledá rovnováhu a pak nejistým krokem odchází ke stánku s občerstvením.

„Tak tebe mi nebude líto. Zasloužíš si to,“ zašeptá ještě Markéta pro sebe. Udělala dobře. Ilona si nezaslouží žít s takovým hovadem.

Ale to už se k Markétě řítí nadšená Lucinka: "Teto, teto! Viděla jsi mě? Já jsem lezla až támhle nahoře!" Lucinka ukazuje k překážkové dráze v korunách stromů.

Na židli po Jardovi ztěžka usedne zadýchaná Ilona: "Jsem mrtvá!" Chabě se ovívá rukama.

„Ale nejsi, napij se. Zvládla jsi to! Za chvíli si dáme vínko a bude to zase dobrý,“ chlácholí ji Markéta.

„Kde je Jarda?“

„Šel si pro pivo...“

„Už zase? Kolik jich dneska měl?“

„Tak to fakt nevím... Stejně tak nevím, proč s tím vyžírkou pořád ještě jsi... Zvlášť, když ti vadí, že pije.“ Markéta ztlumila hlas, aby ji nezaslechla Lucinka, která si začala hrát s pískem jen kousek od nich.

„Když on je Lucinku hodnej..., teda dokud se moc nenapije. Jsem ráda, že má holka tátu. A taky...Víš přeci, že nechci být sama, zvlášť teď..

„Lepší sama než s touhle koulí na noze...,“ nevydrží Markéta a skočí Iloně do řeči. Tohle už slyšela stokrát.

„Hele, nech toho. Už jsi jak moje máma, ale u ní se to dá jako od Járovy tchýně pochopit...“

„Jaký tchýně? Pokud vím, nikdy si tě nevzal.. A proč by taky jo, když ho živíš i bez toho...“ Markéta je nemilosrdná. Jarda ji fakt naštval. Nemůže se dívat, jak si Ilona nechává všechno líbit.

„Vždyť on si mě vezme.. Slíbil to. Až si najde práci, bude svatba.“

Markéta zvedne oči v sloup. Tohle už slyšela stokrát. Ilona a to je jí „až“. Až na to našetří, až to bude mít Jára lepší v práci, až mu přidají, až si najde novou práci, až, až, až...Járovým „až“ by se daly dláždit celé silnice.

Markétiny úvahy vyrušily rozčílené hlasy. Teprve teď si obě všimly, že u stánku s občerstvením se něco děje.

„Jé, mami, támhle jedou policajti!“ Lucinka ukazuje na auto s houkačkou, jako by viděla přilétat Ježíška, a hned běží ke stánku.

Markétě s Ilonou nezbývá než se vydat za ní. Už z dálky slyší rozčíleného Jardu:

„Říkám vám, že je to moje...“

„Vy nosíte dvě peněženky?“

„Někdy i tři..., když se mi chce...“ Jara si šlape na jazyk a šermuje další peněženkou policistovi před obličejem: „Jsem totiž svobodnej člověk a svobodnej vždycky zůstanu...“

„Ty hajzle. Sem tě viděl, jak jsi ji vyndal Tondovi z kapsy,“ rozčiluje se štamgast a vypadá, že po Jardovi skočí.

„Tak se podíváme,“ policista zůstává stoicky klidný. Všechny tři peněženky si položí na pult u stánku a otevřel první z nich. Vyndá z ní kreditní kartu a čte: „Ilona Malá... Nebudete mi tvrdit, že se tak jmenujete, že ne?“

„Ta je mojí přítelkyně! Asi ji neměla kam dát, tak si ji dala ke mně. To se nesmí?“ hájí se Jarda.

„To si ověříme,“ odpoví policista a dál lustruje obsah peněženek.

„Si to ověřte! Ilona támhle stojí!“ Jára mává směrem k holkám: „Ilonko...!“

Policista se otočí na Ilonu: „Jste Ilona Malá a jste přítelkyní tohoto pána?“

Ilona má v očích slzy a znatelně se jí třese hlas: „Ano, jsem Ilona Malá, ale tohohle pána...., toho já neznám.“ Ilona nechává všechny za zády a odbíhá.

„Ilonko..!“ Jarda je nechápe, co se děje.

Markéta ji doběhne až u východu z parku: „Co blbneš? Ta karta byla fakt tvoje?“

„Jo, byla.. Dneska ráno jsem z ní chtěla jít vybrat peníze na tu dnešní Lucinčinu oslavu. Celé dopoledne jsem ji hledala a Jarda mi pomáhal. Pořád u toho opakoval, ať ji neblokuju, že to stojí prachy a že určitě někde vyplave. Tak vyplavala...“ Ilona bezmocně rozhodí ruce. Vypadá, že je v šoku: „Chápeš, že ho živím, a on mi ukradne naše poslední peníze, na ten svůj chlast?“

Markéta plačící Ilonu obejme a ta se hlasitě rozvzlyká na jejím rameni. Markéta na chvíli zapochybuje, jestli udělala dobře, když Jardovi podstrčila Iloninu peněženku a domluvila se s Tondou na té habaďůře. Nemohla se už dívat na to, jak ta vyžírka Ilonu ničí a ona mu znovu a znovu odpouští, cokoliv jí provede. Ale ano, udělala. Ilona si popláče a bude to dobrý. Snad dal Tonda do své peněženky dost peněz na to, aby Jardu zavřeli alespoň na rok, či dva. Ilona tak přijde na to, že všechno zvládne i bez Jardy a najde si někoho normálního...Nakonec Markéta je jen zviditelnila to, co Jarda dělal pořád – okrádal lidi kolem sebe.

Ilona na chvíli zvedne hlavu a vysmrká se. Celý obličej má zmáčený slzami: „A to jsem mu dnes chtěla říct, že spolu čekáme miminko...,“ znovu se vzlykavě rozbrečí a pevněji obejme Markétu, svou nejlepší kamarádku.

Autor: Klára Dvořáková | pátek 7.10.2016 8:05 | karma článku: 17.97 | přečteno: 807x

Další články blogera

Klára Dvořáková

Místo pro nás dva - experimentální povídka se dvěma konci

Po padesátce se přihlásila na seznamku. Všichni chtěli sex. On také, ale byl o 20 let mladší a ona uvěřila na novou lásku. Má příběh skončit happyendem, nebo ho chcete slyšet celý? Je jen na vás, kam dočtete...

12.9.2017 v 8:35 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 658 | Diskuse

Klára Dvořáková

Lajk pro geronta - povídka

Natočila jsem svý první video. Vnuk ho odmítl nahrát na YouTube. Prý by to byla sebevražda. Nemůže připustit, aby někdo zjistil, že jsme příbuzní... Ale já to dám i bez něj!

25.8.2017 v 8:37 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 549 | Diskuse

Klára Dvořáková

S velkýma musíte v květnu - povídka

Jakou nosíte velikost podprsenky? Víte nebo nevíte? V tomhle obchodě je to teda celkem jedno, protože tahle svérázná prodavačka vám stejně vysvětlí, že je potřebujete zmenšit a máte špatné číslo i střih...

18.8.2017 v 8:07 | Karma článku: 31.11 | Přečteno: 1613 | Diskuse

Klára Dvořáková

Jen jedno povlečení - povídka

Je to divná ženská - všichni se tváří, že by tu nemusela být - přitom k ní chodí celá vesnice. Z domu se v noci ozývají divné zvuky a její kočka ví víc, než byste si přáli.

10.8.2017 v 7:35 | Karma článku: 26.47 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Trest nebo výsměch?

A je to jenom výsměch samotné oběti, a nebo snad celé společnosti? Asi oboje, nebo nevím.................................

20.9.2017 v 16:17 | Karma článku: 30.45 | Přečteno: 952 | Diskuse

Viktorie Beso

No, byl to porod!

Podruhé je to prý brnkačka. Pokud tím někdo myslel brnkačku na nervy, tak potom ano. Zrození druhého potomka byl totiž Texaský masakr motorovou pilou.

20.9.2017 v 10:57 | Karma článku: 34.58 | Přečteno: 2238 | Diskuse

Lucie Horská

Dokonalé místo k seznámení? Existuje.

Tohle je článek pro vás, moji milí single, kteří už fakt nechcete být single, ale narážíte jen na nevhodné partnery, podivné existence a individua k životu naprosto nepotřebná, ač sexuálně třeba i velice šikovná.

20.9.2017 v 8:54 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 824 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 22. díl

Omrzliny ​vznikají vystavením nechráněné části těla chladnému zevnímu prostředí. Vznikají nejčastěji na okrajových částech těla. - prsty, nohy, uši, brada

20.9.2017 v 7:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Iva Marková

Jedné babičce a jedné mamince

Ahoj babi! Občas na tebe myslím... bylo mi čtrnáct, když jsi zemřela. Vzpomínám na tebe jako na ženu, která

19.9.2017 v 21:21 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 452 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 22.68 Průměrná čtenost 2014

Ke svému koníčku - psaní - jsem se vrátila po dlouhých letech, kdy jsem jej nestydatě zanedbávala.

Splnila jsem si i sen a spustila vlastní stránky:

 

WWW.OLIVIE-UZASNA.CZ - povídkový blog, kam dávám každý čtvrtek novou povídku a

 

WWW.VERSOTEPEC.CZ - blog s básničkami.

 

Sledovat mne můžete na: www.facebook.com/ouzasna/

 

Mám ráda vtipné texty s hlubší myšlenkou. Snad se mi (alespoň občas;)) podaří takové i psát.

Děkuji vám všem za případnou podporu. Velice si jí vážím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.